Ahoj,
víkend 24.-25.4. 2020 strávený v Hobitíně po 2letech opět oživil naše vzpomínky na zaniklou vesnici Zastávku. Já a Petr jsme vycházeli v pátek brzy ráno z Ramzové přes Špičák, Hraničky, až do Hobitína. Na Špičáku se k nám přidala Veronika a pes jménem Dasty (alpský jezevčíkovitý brakýř), který se zatoulal, aby nás celý víkend provázel Rychlebskými horami. V Hobitíně jsme nebyli sami. Přijely 2 rodiny: ze Slovenska a Česka. Páteční večer jsme strávili u ohně a s dobrým pivečkem. Nechyběly výborné špekáčky a hermelíny. Noc jsme přespali venku pozorováním hvězd. Sobotní den začal snídaní, která nás posilnila k práci a k uklízení maringotky. K bědu byl výborný gulášek. "Vyleštěná" maringotka tak nyní může posloužit k dalšímu užití :-) Odpoledne jsme vyrazili směr Hraničky, kde jsme u ohně a kříže strávili další noc. Neděla měla jasný cíl. Vrátit pejska jeho majitelům do vesnice, odkud přišel. Ve Skorošicích jsme díky Veronice poznali dům, do kterého se mohl šťastně vrátit Dasty :-) Nezapomenutelný víkend "bez roušek" bude patřit k těm, na který budu (budeme) vzpomínat s tím, že se jednou do Zastávky vrátíme, a opět přiložíme ruku k dílu :-) Ahoooj.

Sobotní pěší procházka Vlčice - Hřibová - Stillstand - Vlčice byla moc krásná a úžasná.
Počasí bylo podzimně jarní, svítilo sluníčko, občas foukalo a všude bylo vidět.
Jen škoda, že žádný sníh nebyl na dohled.
Zastávka se krásně rozrůstá a zabydluje.
V Hobitíně nás přivítali dva mladí a milí obyvatlé, kteří nás pozvali na kus řeči a svačinu :-)

Kukuč,
tady Klára, poutnice jedním létem i Zastávecká, teď už trochu památná, ale pořád, milá Zastávko, já na Tebe myslím a mluvím o Tobě, jak jsi pěkná, mluvím o Tobě daleko na jihu, kde stromy sice opadávají, ale je pořád hezky teplo.
Zdravím na Zastávku a brzo na viděnou!
:))

Na Zastávce to sice žije. Ale co tento formulář, funguje vůbec?